Obchody politiků: proč miliony sledují nákupy senátorů (a proč to není křišťálová koule)

Představ si scénář: je úterý večer, scrolluješ Twitter (X) a narazíš na účet, který má v bio "sleduju obchody kongresmanů" a 400 tisíc followerů. Screenshot: senátorka z výboru pro obranu nakoupila akcie zbrojovky za 250 000–500 000 dolarů (ano, reportuje se v pásmech, ne přesně). Komentáře pod tím vypadají jako výkřik jedné mysli: "Ona něco ví. Kupuju taky."

A přesně tady se to láme na dvě cesty. Jedna vede k slepému kopírování cizích tiketů. Ta druhá – ta naše – vede k tomu, že se podíváš na data, pochopíš zpoždění a zeptáš se, co to číslo vlastně znamená, než uděláš cokoliv.

Co se tu vlastně hlásí a proč

Členové amerického Kongresu (Senát i Sněmovna reprezentantů) musí od zákona STOCK Act z roku 2012 veřejně reportovat své obchody s akciemi, opcemi a dalšími cennými papíry. Nejde o dobrovolnou transparentnost – je to zákonná povinnost s pokutami za pozdní hlášení (byť dost symbolickými, řádově stovky dolarů, což je vtip, o kterém se ještě zmíníme).

Důvod, proč trh tahle hlášení sleduje, je logický: zákonodárci sedí ve výborech, které mají přístup k neveřejným briefingům – o obranných zakázkách, regulaci farmaceutik, energetické politice, chystaných zákonech. Senátor ve výboru pro zdravotnictví se dozví o regulatorní změně týdny až měsíce před tím, než to prosákne do tiskové zprávy. To je přesně ten typ informační asymetrie, kvůli které burzovní komentátoři a akademici tahle data desítky let zkoumají.

A není to jen teorie z kavárny – existuje reálná historie: případy jako obchody senátorů těsně před vypuknutím covidové paniky v roce 2020 vyvolaly vyšetřování a vlnu mediální pozornosti právě proto, že časování bylo nápadné vzhledem k neveřejným brífinkům, které tou dobou probíhaly.

Data, která nejsou tak čerstvá, jak vypadají

Tady přichází první studená sprcha. Zákon dává zákonodárcům na nahlášení obchodu lhůtu až 45 dnů. To znamená, že když dnes vidíš report o nákupu, ten obchod se mohl reálně stát před šesti týdny – tedy v úplně jiné tržní situaci, na jiné ceně, možná i s jiným kontextem kolem dané firmy.