Horké zprávy z trhu práce: Proč silná ekonomika někdy děsí investory?

Představte si to: probudíte se, otevřete zprávy a vidíte, že ekonomika šlape na plné obrátky. Vytvářejí se nová pracovní místa, lidé mají práci a zdá se, že všechno je zalité sluncem. Logicky byste očekávali, že burza bude jásat, že? Ale místo toho se indexy jako Dow, S&P 500 a Nasdaq propadají. Co se to děje? Vítejte v paradoxním světě centrálních bank a tržních očekávání, kde "dobrá zpráva" pro ekonomiku může být "špatnou zprávou" pro akcie.

Když je moc dobře, je to špatně? Inflační tanec a role Fedu

Nedávno jsme byli svědky přesně takové situace. Silná zpráva z trhu práce, která ukázala robustní tvorbu nových míst a nízkou nezaměstnanost, vyvolala na trzích spíše obavy než nadšení. Důvod je jednoduchý: centrální banky, jako je americký Fed (Federal Reserve), mají jeden hlavní úkol – udržet cenovou stabilitu, tedy krotit inflaci. A když ekonomika "přehřívá", tedy roste příliš rychle a trh práce je napjatý, často to vede k růstu mezd a následně k vyšší inflaci.

Fed v takové situaci obvykle reaguje zvýšením úrokových sazeb. Vyšší sazby mají za cíl "ochladit" ekonomiku – zdražit půjčky pro firmy i spotřebitele, snížit poptávku a tím zpomalit růst cen. Pro investory to ale znamená několik věcí, které nejsou vždy příjemné.

Co to znamená pro akcie a dluhopisy? Historické souvislosti

Když Fed zvyšuje sazby, má to dominový efekt na různé třídy aktiv:

* Akcie: Vyšší úrokové sazby zvyšují náklady na půjčky pro firmy, což snižuje jejich zisky. Zároveň se zvyšuje atraktivita "bezrizikových" investic, jako jsou státní dluhopisy, protože nabízejí vyšší výnos. To vede k tomu, že investoři mohou přesouvat kapitál z akcií do dluhopisů. Historicky, v obdobích agresivního zvyšování sazeb, akciové trhy často zažívaly korekce nebo medvědí trhy. Například v 70. letech nebo na počátku 80. let, kdy Fed bojoval s vysokou inflací, akcie zažily několik náročných období. Podobné, byť méně dramatické, tendence jsme viděli i v nedávné historii, kdy trhy reagovaly na signály o zpřísňování měnové politiky.

* Dluhopisy: Zde je situace složitější. Když Fed zvyšuje sazby, nově vydávané dluhopisy nabízejí vyšší výnosy, aby byly pro investory atraktivní. To ale zároveň snižuje hodnotu starších dluhopisů s nižšími výnosy. Pro investory, kteří drží dluhopisy do splatnosti, to nemusí být problém. Ale pro ty, kteří chtějí dluhopisy prodat před splatností, to může znamenat ztrátu. Na druhou stranu, vyšší výnosy z dluhopisů mohou být pro nové investice atraktivní, zejména pokud se očekává, že sazby dosáhnou svého vrcholu a začnou klesat.

* Výnosová křivka: Zvyšování sazeb Fedem se obvykle projevuje nejvíce na krátkodobých dluhopisech. Pokud krátkodobé výnosy rostou rychleji než dlouhodobé, může dojít k tzv. inverzi výnosové křivky (kdy krátkodobé dluhopisy vynášejí více než dlouhodobé). Historicky je inverzní výnosová křivka považována za poměrně spolehlivý indikátor blížící se recese. Není to sice stoprocentní pravidlo, ale její výskyt v minulosti předcházel většině recesí v USA.

Statistika/Data blok: Očekávaná hodnota vs. realita

Podívejme se na to optikou pravděpodobností. Trhy neustále "oceňují" budoucí očekávání. Když se objeví silná data z trhu práce, trh okamžitě přepočítává pravděpodobnost, že Fed bude muset zvýšit sazby vícekrát nebo je držet výše po delší dobu.

Orientačně, pokud se podíváme na data z minulosti, například z období 2004-2006 nebo 2015-2018, kdy Fed postupně zvyšoval sazby, průměrný roční výnos indexu S&P 500 v těchto obdobích byl často nižší než jeho dlouhodobý průměr (který se pohybuje řádově kolem 7-10 % ročně, v závislosti na metodice a časovém rámci). V některých fázích dokonce došlo k záporným výnosům. To neznamená, že každé zvýšení sazeb vede k propadu, ale spíše to naznačuje zvýšenou volatilitu a tlak na ocenění akcií.

Zároveň, pokud se podíváme na historickou četnost inverze výnosové křivky, od 70. let minulého století předcházela každé recesi v USA. V průměru se recese dostavila s časovým zpožděním řádově 6-24 měsíců po inverzi. Opět, není to predikce, ale statistická korelace, kterou investoři sledují.

Praktický rámec: Jak se v tom vyznat?

Pro investora je klíčové chápat, že trhy reagují na očekávání a na změny v těchto očekáváních. Silná ekonomická data, která by za normálních okolností byla vnímána pozitivně, mohou v prostředí vysoké inflace a jestřábí centrální banky vyvolat obavy z dalšího zpřísňování měnové politiky. Co s tím?

1. Sledujte centrální banky: Nejen Fed, ale i ECB (Evropská centrální banka) a ČNB (Česká národní banka) hrají klíčovou roli. Jejich komunikace, zápisy z jednání a projevy představitelů jsou plné signálů o budoucím směřování sazeb. Naučte se číst mezi řádky a vnímat jejich "jestřábí" (proinflační) nebo "holubičí" (proekonomický růst) tón.
2. Rozumějte výnosové křivce: Její tvar vám může napovědět, jak trh vnímá budoucí ekonomický vývoj a inflaci. Sledujte rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými výnosy státních dluhopisů. Normální křivka stoupá, inverzní klesá.
3. Diverzifikace: V obdobích nejistoty a měnících se sazeb je diverzifikace portfolia napříč různými třídami aktiv (akcie, dluhopisy, komodity, nemovitosti) ještě důležitější. Různé třídy aktiv reagují na změny sazeb odlišně.
4. Dlouhodobý horizont: Krátkodobé výkyvy trhu, způsobené jednorázovými zprávami, jsou přirozené. Dlouhodobí investoři se jimi nenechávají příliš ovlivnit a drží se své investiční strategie. Historie ukazuje, že trhy se z korekcí vždy vzpamatovaly.

QMA Háček: Filtrování signálů v šumu

Sledovat všechny ekonomické zprávy, projevy centrálních bankéřů a analyzovat výnosové křivky může být pro jednoho člověka náročné. Právě proto v QMA vyvíjíme nástroje, které filtrují tento informační šum a pomáhají investorům soustředit se na to podstatné.

V QMA například sledujeme klíčové ekonomické indikátory a jejich dopad na ocenění různých sektorů a společností. Naše skóre a strategie zohledňují makroekonomické prostředí a pomáhají identifikovat společnosti, které jsou potenciálně odolnější vůči změnám úrokových sazeb, nebo naopak ty, které mohou těžit z budoucího obratu v měnové politice. Nejde o předpovědi, ale o systematické vyhodnocování rizik a příležitostí na základě dat. QMA tak filtruje za vás stovky datových bodů a prezentuje je ve srozumitelné formě, abyste měli lepší přehled o tom, jak se aktuální dění propisuje do investičního světa.

Co si z toho vzít

1. Silná ekonomika ≠ vždy dobrá zpráva pro akcie: V období vysoké inflace může silný růst a napjatý trh práce vést k obavám z vyšších úrokových sazeb, což tlačí na pokles akcií i dluhopisů.
2. Centrální banky jsou klíčové: Sledujte komunikaci Fedu, ECB a ČNB. Jejich rozhodnutí o sazbách mají zásadní dopad na ocenění aktiv.
3. Výnosová křivka jako barometr: Inverze výnosové křivky je historicky spolehlivým, byť ne dokonalým, indikátorem blížící se recese. Její sledování vám může pomoci lépe se orientovat.
4. Dlouhodobá perspektiva a diverzifikace: Nenechte se unést krátkodobými výkyvy. Držte se své strategie, diverzifikujte a pamatujte, že trhy se z korekcí v dlouhodobém horizontu vždy vzpamatovaly.

Zdroje

* Stock market today: Dow, S&P 500, Nasdaq edge lower after hot jobs report fuels Fed rate-hike bets