Trumpovy celní bariéry a inflace: Co nám říká NY Fed o dopadu na peněženky a investice?

Je to jako když stojíte v obchodě a najednou si uvědomíte, že vaše oblíbená káva nebo elektronika stojí o poznání víc než před rokem. Většinou si za to můžeme sami, když si vzpomeneme na tisk peněz nebo problémy v dodavatelských řetězcích. Ale co když za částí zdražení stojí něco, co se odehrálo tisíce kilometrů daleko, na diplomatickém poli, a co se promítlo přímo do vaší peněženky, aniž byste si toho všimli?

Když se politika potká s cenovkou

Představte si rok 2018. Tehdejší americká administrativa zavedla cla na širokou škálu zboží dováženého z Číny – od oceli a hliníku až po spotřební elektroniku a oblečení. Cílem bylo chránit domácí průmysl a vyrovnat obchodní bilanci. Záměr byl jasný, ale co dopad na peněženky amerických spotřebitelů a v konečném důsledku i na globální ekonomiku?

Nedávná studie newyorského Fedu, na kterou odkazuje i Quartz, naznačuje, že tyto celní bariéry přispěly k inflaci spotřebního zboží o zhruba 2,9 procentního bodu. To není zanedbatelné číslo. Pro představu, pokud byste v roce 2019 kupovali zboží za 1000 dolarů, kvůli clům jste za něj zaplatili o téměř 30 dolarů více, než byste zaplatili bez nich. A to se bavíme o celkovém dopadu na spotřební zboží, nikoliv jen na specifické položky. Tento dodatečný náklad se projevuje jako skrytá daň, která snižuje kupní sílu domácností.

Jak cla ovlivňují inflaci a proč to není jednoduché

Mechanismus je poměrně přímočarý: clo je v podstatě daň na dovážené zboží. Když se taková daň uvalí, importér ji buď pohltí (což sníží jeho marže), nebo ji přenese na spotřebitele (což zvýší cenu). Většinou dochází ke kombinaci obojího. Záleží na tom, jak moc je poptávka po daném zboží elastická – tedy jak citlivě reagují spotřebitelé na změnu ceny. Pokud je poptávka nepružná (například u základních potřeb), je pravděpodobnější, že se clo plně promítne do cen.

Historicky, když vlády sahají po clech jako nástroji obchodní politiky, často se setkávají s protireakcí. Jiné země mohou zavést odvetná cla, což vede k tzv. obchodním válkám. Tyto konflikty pak narušují globální dodavatelské řetězce, zvyšují nejistotu a v konečném důsledku mohou tlačit na růst cen. Firmy musí hledat nové dodavatele, což je často dražší a časově náročnější, a tyto dodatečné náklady se opět promítají do konečných cen.

Statistika/Data blok:

* Historická četnost: Cla a obchodní bariéry nejsou novinkou. V průběhu 20. století jsme viděli několik vln protekcionismu, například v 30. letech v reakci na Velkou hospodářskou krizi. Tehdejší Smoot-Hawleyho celní zákon v USA, který zvýšil cla na více než 20 000 dovážených produktů, je často uváděn jako jeden z faktorů, který prohloubil krizi a vedl k poklesu světového obchodu o desítky procent. Tyto epizody často vedly k omezení mezinárodního obchodu a zpomalení ekonomického růstu. Podobné tendence se objevily i v 70. letech, kdy se některé země snažily chránit své průmysly před konkurencí.
* Dopad na marže: Studie z minulosti ukazují, že v závislosti na elasticitě poptávky a nabídky se náklady na cla rozkládají mezi dovozce, vývozce a spotřebitele. Odhaduje se, že v některých případech mohou dovozci pohltit až 50 % nákladů, zatímco zbytek se přenese na spotřebitele. Například, pokud čínský výrobce obuvi čelí 25% clu v USA, může se rozhodnout snížit svou cenu o 10 %, aby si udržel konkurenceschopnost, zatímco zbývajících 15 % se promítne do vyšší ceny pro amerického spotřebitele. To má přímý dopad na ziskovost firem a kupní sílu domácností.
* Vliv na HDP: Mezinárodní měnový fond (MMF) opakovaně varoval, že obchodní války by mohly snížit globální HDP o desítky miliard dolarů ročně, což by se projevilo i na inflaci a zaměstnanosti. Například odhady z roku 2019 naznačovaly, že pokud by se obchodní napětí mezi USA a Čínou dále eskalovalo, mohlo by to snížit globální HDP o 0,8 % v roce 2020. To by znamenalo, že celosvětová ekonomika by přišla o stovky miliard dolarů, což by se projevilo na pomalejším růstu, vyšší nezaměstnanosti a nestabilnějších cenách.
* Spotřebitelské preference: Zajímavým vedlejším efektem může být i změna spotřebitelských preferencí. Pokud se dovážené zboží stane příliš drahým, spotřebitelé se mohou obrátit k domácím alternativám, pokud jsou k dispozici. To sice může podpořit lokální ekonomiku, ale zároveň může omezit výběr a inovace, a v některých případech vést k nižší kvalitě za vyšší cenu.

Co to znamená pro investory?

Když centrální banky, jako je Fed, ECB nebo ČNB, sledují inflaci, berou v potaz celou řadu faktorů. Politická rozhodnutí, jako jsou cla, se stávají další proměnnou v už tak složité rovnici. Jejich dopad se pak promítá do rozhodování o úrokových sazbách a celkové měnové politice.

* Dluhopisy: Vyšší inflace obvykle znamená tlak na centrální banky, aby zvyšovaly úrokové sazby. Pro držitele dluhopisů to může být nepříznivé, protože rostoucí sazby snižují hodnotu stávajících dluhopisů s nižším kupónem. Naopak, nové emise mohou nabídnout atraktivnější výnosy. Investoři do dluhopisů tak musí pečlivě sledovat nejen inflační očekávání, ale i politické signály, které mohou inflaci ovlivnit. Například, pokud se očekává zavedení nových cel, může to vést k růstu inflačních očekávání a následnému poklesu cen stávajících dluhopisů.
* Akcie: Dopad na akcie je složitější. Společnosti, které jsou silně závislé na dovozu zasaženém cly, mohou čelit vyšším nákladům a nižším maržím, což se projeví na jejich ziskovosti. Například výrobci elektroniky, kteří dovážejí komponenty z Číny, by mohli zaznamenat pokles zisků. Na druhou stranu, domácí společnosti, které jsou chráněny cly, mohou zaznamenat zvýšenou poptávku a vyšší zisky. Celkově však obchodní války zvyšují nejistotu, což bývá pro akciové trhy negativní. Investoři často reagují na nejistotu prodejem rizikovějších aktiv, což může vést k volatilitě a poklesům na trzích.
* Měny: Obchodní napětí a cla mohou ovlivnit i směnné kurzy. Země, která zavádí cla, může vidět posílení své měny, pokud se očekává, že cla zlepší její obchodní bilanci. Avšak dlouhodobé obchodní války mohou vést k nestabilitě a oslabení měny, zejména pokud dojde k odvetným opatřením a narušení globálního obchodu. Například, pokud by USA zavedly cla na evropské automobily, mohlo by to zpočátku vést k posílení dolaru, ale v dlouhodobém horizontu by to mohlo oslabit euro a narušit obchodní vztahy, což by se projevilo na volatilitě měnových párů.
* Komodity: Cla mohou mít dopad i na ceny komodit. Pokud se například zavedou cla na ocel, může to vést k poklesu poptávky po železné rudě a uhlí, což by se projevilo na jejich cenách. Naopak, pokud se cla zaměří na zemědělské produkty, může to ovlivnit ceny potravin a dalších zemědělských komodit. Investoři do komodit by tak měli sledovat obchodní politiku a její potenciální dopady na nabídku a poptávku.

Praktický rámec: Jak sledovat dopady obchodní politiky

Jako investor nemůžete ovlivnit politická rozhodnutí, ale můžete se na ně připravit a minimalizovat jejich negativní dopady na vaše portfolio. Klíčem je informovanost a proaktivní přístup.

1. Sledujte politické signály: Zprávy o obchodních jednáních, hrozbách cel nebo nových dohodách mohou být klíčové. Věnujte pozornost prohlášením vládních představitelů a mezinárodních organizací, jako je Světová obchodní organizace (WTO). Tyto informace často naznačují směr, kterým se obchodní politika ubírá, a mohou vám pomoci předvídat potenciální rizika nebo příležitosti. Například, pokud se objeví zprávy o blížícím se summitu mezi dvěma velkými obchodními partnery, je dobré sledovat jeho výsledky a možné dopady na trhy.
2. Analyzujte sektory a společnosti: Zjistěte, které sektory a společnosti jsou nejvíce exponované vůči mezinárodnímu obchodu a potenciálním clům. Například technologické firmy s rozsáhlými dodavatelskými řetězci v Asii nebo automobilový průmysl s globální výrobou mohou být citlivější. Projděte si výroční zprávy společností, sledujte jejich geografickou expozici a závislost na importu/exportu. Firmy s diverzifikovanými dodavatelskými řetězci nebo schopností rychle přesunout výrobu mohou být odolnější.
3. Diverzifikujte: Rozložení investic napříč různými třídami aktiv (akcie, dluhopisy, nemovitosti, komodity), geografickými regiony a sektory může pomoci zmírnit dopady specifických rizik, jako jsou obchodní války. Pokud je vaše portfolio příliš koncentrované v jednom sektoru nebo regionu, jste zranitelnější vůči negativním dopadům cel. Například, pokud máte většinu investic v technologických firmách závislých na čínských komponentách, zvažte přidání investic do sektorů méně ovlivněných obchodními spory, jako je zdravotnictví nebo utility.
4. Sledujte inflační očekávání a výnosovou křivku: Centrální banky pravidelně zveřejňují své výhledy inflace a komentáře k měnové politice. Sledujte, jak se tyto výhledy mění v reakci na obchodní politiku a jaké kroky banky plánují podniknout ohledně úrokových sazeb. Výnosová křivka dluhopisů je také skvělým indikátorem inflačních očekávání a budoucího směřování sazeb. Strmější křivka často naznačuje očekávaný růst inflace a sazeb, zatímco plochá nebo invertovaná křivka může signalizovat obavy z ekonomického zpomalení.
5. Zvažte investice do firem s cenovou silou: V prostředí rostoucích nákladů a inflace jsou odolnější ty firmy, které mají tzv. cenovou sílu – tedy schopnost přenést vyšší náklady na své zákazníky, aniž by výrazně ztratily na objemu prodeje. To jsou často firmy s dominantním postavením na trhu, silnou značkou nebo unikátními produkty/službami. Tyto firmy mohou lépe absorbovat dopady cel a udržet si své marže.

QMA Háček: Filtrování rizik v QMA

V QMA si uvědomujeme, že komplexní makroekonomické faktory, jako jsou dopady cel na inflaci, se promítají do fundamentů společností. Proto náš screener umožňuje filtrovat firmy nejen podle klasických finančních metrik, ale také podle jejich expozice vůči globálním rizikům a jejich schopnosti odolávat inflačním tlakům. Můžete tak identifikovat společnosti, které mají silnou cenovou sílu nebo diverzifikované dodavatelské řetězce, což jim pomáhá lépe se vypořádat s externími šoky. Filtraci rizik tak máte na dosah ruky a můžete si sestavit portfolio, které je lépe připraveno na měnící se globální obchodní prostředí.

Co si z toho vzít

1. Politika má ekonomický dopad: Nezapomeňte, že politická rozhodnutí, jako jsou celní bariéry, mají přímý a měřitelný dopad na ekonomiku a inflaci. Ignorovat je by bylo jako ignorovat počasí při plánování výletu.
2. Inflace je komplexní: Inflace není jen o peněžní zásobě. Skládá se z mnoha faktorů, včetně obchodní politiky, které je třeba vnímat v širším kontextu. Porozumění těmto nuancím vám pomůže lépe interpretovat ekonomické zprávy.
3. Připravte se, ne panikařte: Místo snahy předpovědět budoucí politické kroky se zaměřte na pochopení potenciálních dopadů a přizpůsobení svého investičního portfolia diverzifikací a informovaným výběrem aktiv. Panika je špatný rádce, informovanost je klíčová.
4. Vzdělávejte se a analyzujte: Neustálé sledování a porozumění makroekonomickým zprávám, včetně těch o obchodní politice, vám pomůže lépe se orientovat v dynamickém investičním prostředí a činit promyšlenější rozhodnutí.