Co je spread a likvidita: proč se ti někdy akcie prodává za jinou cenu, než jsi čekal

Představ si, že chceš urgentně prodat starý telefon. Na Bazoši ho nabídneš za 3 000 Kč a do hodiny máš tři zprávy od zájemců. Teď si představ, že prodáváš vzácnou sběratelskou známku z 19. století. Můžeš na ni čekat týdny, možná měsíce — a nakonec ji prodáš levněji, než jsi doufal, protože kupců je málo a spěchá to na tebe víc než na ně.

Přesně tohle je rozdíl mezi likvidní a nelikvidní akcií. A ten rozdíl tě stojí reálné peníze, i když si toho možná ani nevšimneš.

Co přesně je likvidita

Likvidita akcie znamená, jak rychle a jak snadno ji můžeš koupit nebo prodat, aniž bys svým vlastním obchodem pohnul cenou.

U akcie, jako je velká americká technologická firma, se denně zobchodují statisíce až miliony kusů. Kdyby sis chtěl koupit akcie třeba za 50 000 Kč, cena se kvůli tobě nehne ani o vlásek. Je tam prostě tolik kupujících a prodávajících, že tvůj obchod je jako kapka do rybníka.

U malé firmy, o které jsi možná v životě neslyšel, se denně zobchoduje třeba jen pár tisíc kusů akcií. Když se tam objeví jeden větší nákup, cena může vyskočit o několik procent — jednoduše proto, že na druhé straně není dost lidí ochotných prodávat za původní cenu.

Co je spread a proč souvisí s likviditou

Na burze v jednu chvíli existují vlastně dvě ceny, ne jedna.

• Nákupní cena (bid) — za kolik jsou lidé právě teď ochotni akcii od tebe koupit.
• Prodejní cena (ask) — za kolik jsou lidé právě teď ochotni ti akcii prodat.

Rozdíl mezi nimi se nazývá spread. Je to trochu jako ve směnárně: kurz "nakoupíme euro za 24,80" a "prodáme euro za 25,20" — ten rozdíl 0,40 Kč je zisk směnárny a tvoje neviditelná ztráta, i když jsi vlastně nic "neztratil", jen jsi obchodoval za méně výhodný kurz.

U akcií je to stejné. Čím likvidnější akcie, tím víc lidí se "pere" o to nabídnout lepší cenu, a spread se tím pádem zužuje — často na pouhé setiny procenta. U nelikvidní akcie malé firmy může být spread klidně 1–3 %, protože tam soutěží jen hrstka obchodníků a nikdo nespěchá dávat tu nejlepší cenu.

Konkrétní příklad, ať to není jen teorie

Řekněme, že akcie velké firmy se obchoduje s nákupní cenou 100,00 USD a prodejní 100,02 USD. Spread je 0,02 USD, tedy 0,02 %. Prakticky neznatelné.

Teď malá firma: nákupní cena 8,40 USD, prodejní 8,65 USD. Spread je 0,25 USD, což je z ceny 8,40 USD celých 2,97 %. Jinými slovy — v okamžiku, kdy bys nakoupil a hned zase prodal, jsi "v mínusu" skoro o 3 %, aniž se cena firmy jakkoliv změnila. Zaplatil jsi jen za to, že jsi obchodoval na tenkém, málo likvidním trhu.

A je tu ještě jeden efekt, který spread jen zhoršuje: market impact neboli dopad tvého vlastního obchodu na cenu. Když u nelikvidní akcie chceš najednou koupit větší objem, prostě dojdou levné nabídky a musíš sáhnout na dražší. U velké firmy se stovkami milionů akcií v oběhu se tohle prakticky neděje.

Statistika a data: proč na tom sejde víc, než se zdá

Orientačně platí, že u největších světových akcií (velké technologické firmy, banky, indexové giganty) je spread typicky v řádu 0,01–0,05 % ceny. U středně velkých firem to bývá řádově 0,1–0,5 %. A u malých, málo obchodovaných titulů (tzv. small-cap nebo micro-cap) se spread běžně pohybuje mezi 1 a 5 %, v extrémních případech i výš.

To znamená, že u nelikvidní akcie musíš na "vyrovnání" počítat s tím, že cena se nejdřív musí pohnout jen proto, aby ses dostal na nulu — než vůbec začneš cokoliv "vydělávat" nebo sledovat skutečný pohyb firmy. Je to jako běžet závod, kde už na startu máš gumu přivázanou ke kotníku.

Další věc: nízká likvidita znamená větší volatilitu — tedy jak moc cena poskakuje nahoru a dolů. Když obchoduje jen málo lidí, stačí jeden větší prodej nebo nákup a cena se hne výrazně víc, než by se hnula u firmy s tisíci obchodníky denně. Je to jako rozdíl mezi hlasováním, kde hlasuje milion lidí (výsledek se mění pomalu a plynule), a hlasováním, kde hlasuje jen deset lidí (jeden hlas umí obrátit celý výsledek).

Proč to bolí hlavně při vstupu i výstupu

Nízká likvidita je zákeřná v tom, že tě potrestá dvakrát:

1. Při nákupu — zaplatíš víc, než je "férová" střední cena, protože platíš prodejní (vyšší) cenu ze spreadu.
2. Při prodeji — dostaneš méně, než je střední cena, protože prodáváš za nákupní (nižší) cenu ze spreadu.

A pokud se navíc potřebuješ zbavit většího množství akcií rychle (třeba v panice, když firma zveřejní špatné zprávy), u nelikvidní akcie často vůbec nenajdeš dost kupců za rozumnou cenu — a cena se může propadnout mnohem prudčeji, než by odpovídalo skutečné situaci firmy. To je jedno z rizik, které se do klasických grafů ceny vůbec nevejde, ale v peněžence je cítit velmi reálně.

Praktický rámec: jak si likviditu a spread ověřit

Než se člověk rozhoduje o jakékoliv akcii, dává smysl projít pár konkrétních bodů:

• Průměrný denní objem obchodů — kolik kusů akcie se denně reálně zobchoduje. Orientačně: objemy v řádu statisíců až milionů kusů denně bývají znakem vysoké likvidity, objemy v řádu jednotek tisíc signalizují potřebu opatrnosti.
• Velikost spreadu v procentech — rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou vydělený cenou akcie. Čím vyšší procento, tím dražší je "vstupné" do obchodu.
• Tržní kapitalizace firmy — velké, známé firmy bývají likvidnější než malé a méně známé, i když ne vždy to platí stoprocentně.
• Historie cenových skoků — pokud graf ukazuje časté prudké výkyvy o desítky procent během jednoho dne, je to varovný signál nízké likvidity.

V QMA: screener umožňuje filtrovat akcie právě podle likvidity a objemu obchodů, takže je snadné porovnat firmy z pohledu toho, jak "tence" nebo "hustě" se s nimi obchoduje, než se člověk pustí do hlubší analýzy.

Co si z toho vzít

• Likvidita = jak snadno se akcie mění na peníze bez velkého pohybu ceny. Spread = rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, který je v podstatě neviditelným poplatkem za obchodování.
• U velkých, hodně obchodovaných firem bývá spread orientačně setiny procenta, u malých a málo obchodovaných firem to může být i několik procent.
• Před jakýmkoliv rozhodováním o konkrétní akcii se vyplatí ověřit denní objem obchodů a velikost spreadu — tyhle dvě čísla prozradí, jak drahé je "vstupné i výstupné" z daného trhu.
• Filtr podle objemu a likvidity v screeneru QMA usnadní srovnání firem dřív, než se člověk pustí do detailní analýzy konkrétního titulu.

Řečeno lidsky

Představ si spread jako poplatek na půjčovně kol. U centrální půjčovny ve velkém městě (hodně kol, hodně zákazníků) je poplatek za půjčení a vrácení kola pár korun — konkurence a velký provoz to drží nízko. U malé horské chaty, kde je jen jedno kolo a jeden správce, ti účtují klidně desetinásobek, protože nemá konkurenci a musíš platit, co řekne.

Pro akcie to znamená totéž: u velkých firem je "provoz" tak hustý, že poplatek (spread) je téměř neznatelný. U malých firem si trh účtuje víc za to, že tě vůbec obslouží — a tenhle rozdíl se ti odečte z peněženky, ať už firma vydělá, nebo ne.