Konec daňového stropu na benefity: co změna v praxi znamená pro váš rozpočet

Je prosinec, přihlašujete se do firemního benefitního portálu a počítáte body. Masáž, nebo raději dokoupit vstupy do kina dětem? Ne proto, že byste nechtěli obojí, ale protože vám systém hlásí, že jste blízko limitu, po jehož překročení vám firma zdaní zbytek benefitu, jako by šlo o mzdu. Tahle drobná každoroční hra na "kolik mi ještě zbývá" má šanci od příštího roku z velké části zmizet.

O co přesně jde

Dosavadní pravidla fungují tak, že nepeněžní benefity od zaměstnavatele – vstupy do fitka, kultura, příspěvky na vzdělávání, zdravotní pomůcky, ale i rekreace – jsou osvobozené od daně z příjmu jen do určitého stropu. Ten se odvíjí od poloviny průměrné mzdy a v posledních letech se pohyboval orientačně kolem 20 000 až 22 000 korun ročně na zaměstnance. Co bylo nad limitem, firma musela danit a odvádět jako běžný příjem – tedy s dopadem na daň z příjmu i pojistné.

Nová úprava, kterou nyní projednávají poslanci, tento strop pro většinu volnočasových benefitů odstraňuje úplně. Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci prakticky neomezenou hodnotu benefitů typu kultura, sport, vzdělávání nebo zdravotní péče, aniž by se to nad určitou hranicí měnilo v "nepříjemné" zdanění. Výjimkou zůstávají příspěvky na rekreaci a zájezdy – tam strop podle návrhu zůstává, tedy zde se opatrnost vyplatí i nadále.

Proč na tom firmám (a vám) záleží

Benefitní systémy typu cafeteria dnes používá velká část středních a větších firem v Česku – u zaměstnavatelů s propracovanou benefitní politikou jde běžně o řádově desítky tisíc korun ročně na hlavu, které si zaměstnanec rozděluje mezi kategorie podle svých priorit. Problém byl, že jakmile někdo měl raději drahé kurzy angličtiny a málo sportu, snadno narazil na strop a přebytek se mu zdanil, i když šlo stále o benefit, ne o mzdu v peněžence.

Za touto změnou je jednoduchá logika: benefit, který firma poskytuje formou vzdělávání, kultury nebo zdravotní péče, je pro stát z pohledu podpory zaměstnanosti a vzdělanosti "levnější" a žádanější než čistá mzda, na kterou se platí sociální i zdravotní pojištění. Odstraněním stropu se firmám otevírá prostor nabídnout štědřejší balíčky, aniž by museli řešit zdanění přebytku – a zaměstnanci díky tomu mohou benefitů čerpat víc, aniž je to "trestá".

Čísla, která to dávají do kontextu

Rozdíl mezi mzdou a benefitem není kosmetický. Když firma dá zaměstnanci navíc 10 000 Kč jako mzdu, po odvodech (zaměstnanec i zaměstnavatel) z toho reálně zůstane zaměstnanci výrazně méně – u průměrné mzdové pásky orientačně kolem 7 000–7 500 Kč po dani z příjmu, a firmu to navíc stojí dalších cca 3 400 Kč na sociálním a zdravotním pojištění nad rámec hrubé mzdy.