Když staré poučky selhávají: Proč se finanční trhy chovají „nelogicky“ a co s tím?

Sedíte u ranní kávy, projíždíte finanční zprávy a najednou vás udeří titulek: „Poučky přestaly fungovat.“ V duchu si říkáte, že přesně tak se cítíte už nějakou dobu. Tradiční ekonomické modely, které jste léta studovali nebo na ně spoléhali, jako by ztratily svou prediktivní sílu. Co se to děje? A hlavně, jak se v takovém prostředí orientovat, když se zdá, že se trhy chovají nelogicky?

Staré mapy v novém terénu: Japonský jen jako učebnicový příklad

Současná situace na globálních trzích je plná takových „nelogických“ momentů. Jedním z nejvýraznějších příkladů je nedávné dění kolem japonského jenu. Měna, která byla tradičně považována za bezpečné útočiště v dobách nejistoty, se v posledních letech ocitla pod značným tlakem. Zatímco většina centrálních bank po celém světě agresivně zvyšovala úrokové sazby, aby zkrotila inflaci, Bank of Japan (BoJ) setrvávala u ultra-uvolněné měnové politiky s téměř nulovými sazbami.

Tento rozdíl v sazbách – takzvaný úrokový diferenciál – vedl k masivnímu odlivu kapitálu z Japonska, protože investoři hledali vyšší výnosy jinde. Jen tak oslaboval a oslaboval, až se dostal na mnohaletá minima vůči americkému dolaru, řádově kolem 160 JPY/USD. V reakci na to japonské úřady, konkrétně Ministerstvo financí, několikrát intervenovaly na měnovém trhu, aby podpořily jen. Tyto intervence, které se odhadují na desítky miliard dolarů, měly obvykle krátkodobý efekt – jen posílil, ale brzy se vrátil k oslabování. Proč? Protože fundamentální příčina – obrovský úrokový diferenciál – zůstávala nezměněna. Klasická poučka říká, že intervence mohou být účinné, pokud jsou podpořeny změnou fundamentů. Zde se ukázalo, že bez změny měnové politiky BoJ je efekt omezený.

Globální souvislosti: Inflace, sazby a geopolitika

Japonský jen je jen jedním z mnoha příkladů. Podobné „nelogičnosti“ vidíme i jinde. Vezměme si například inflaci. Po dekádách nízké inflace se v letech 2021–2022 dostala na desítky let nevídané úrovně, v některých zemích přesahující 10 %. Centrální banky reagovaly nejrychlejším zvyšováním sazeb za posledních 40 let. Americký Fed například zvýšil svou základní sazbu z téměř nuly na více než 5 % během zhruba 18 měsíců. Tradiční ekonomie by očekávala, že takto drastické zpřísnění povede k rychlému ochlazení ekonomiky a poklesu inflace. I když inflace klesla, ekonomiky se ukázaly být překvapivě odolné a trhy práce zůstaly silné. To vedlo k debatám o „měkkém přistání“ a zpochybnění, zda se ekonomika řídí starými pravidly.

K tomu všemu se přidává geopolitická nestabilita – konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, napětí mezi USA a Čínou – které vnáší do trhů další vrstvu nepředvídatelnosti. Investoři se tak musí potýkat s mixem vysoké inflace, agresivní měnové politiky, odolných ekonomik a geopolitických rizik, což vytváří prostředí, kde se „staré poučky“ zdají být nedostatečné.

Statistika a data: Kvantifikace „nelogičnosti“

Jak se projevuje tato „nelogičnost“ v datech? Jedním z ukazatelů může být například volatilita. Index VIX, který měří očekávanou volatilitu na americkém akciovém trhu, se sice po covidovém šoku uklidnil, ale zůstává citlivý na jakékoli neočekávané zprávy. Dlouhodobý průměr VIXu je orientačně kolem 19 bodů, ale v posledních letech jsme viděli časté výkyvy nad 25 i 30 bodů, což naznačuje zvýšenou nervozitu a nejistotu. Můžeme také sledovat odchylky od historických korelačních vztahů. Například korelace mezi akciemi a dluhopisy, která byla po dlouhou dobu negativní (když akcie klesaly, dluhopisy rostly a naopak), se v některých obdobích obrátila, což ztěžuje tradiční diverzifikaci portfolia.

Dalším příkladem je takzvaná „výnosová křivka“. Normálně by dlouhodobé dluhopisy měly nabízet vyšší výnos než krátkodobé. Pokud je tomu naopak (tzv. inverzní výnosová křivka), je to historicky spolehlivý indikátor blížící se recese. V posledních letech jsme inverzní křivku viděli, ale recese se buď nekonala, nebo byla velmi mírná, což zpochybňuje spolehlivost i tohoto kdysi neprůstřelného indikátoru.

Praktický rámec: Jak se adaptovat na měnící se trhy

Když staré poučky selhávají, je klíčové změnit přístup. Zde je několik praktických kroků, jak se adaptovat:

1. Rozšiřte svůj analytický záběr: Nespoléhejte se jen na jeden typ analýzy (např. technickou nebo fundamentální). Zahrňte do svého rozhodování makroekonomické faktory, geopolitická rizika a behaviorální finance. Pochopte, že trhy jsou ovlivňovány nejen čísly, ale i psychologií davu a politickými rozhodnutími.
2. Diverzifikujte napříč aktivy i regiony: V turbulentních dobách je diverzifikace ještě důležitější. Nezůstávejte pouze u akcií nebo dluhopisů. Zvažte komodity, nemovitosti nebo alternativní investice. A hlavně, rozložte své investice geograficky. To, co nefunguje v Japonsku, může fungovat v Latinské Americe nebo na rozvíjejících se trzích.
3. Zvyšte flexibilitu a přizpůsobivost: Buďte připraveni rychle reagovat na nové informace a měnit své investiční teze. To neznamená panikařit, ale být schopen revidovat své předpoklady, když se změní fakta. Mějte připravené scénáře pro různé vývoje událostí.
4. Sledujte toky kapitálu a sentiment: V dobách nejistoty hrají toky kapitálu a sentiment investorů klíčovou roli. Sledujte, kam se kapitál přesouvá – zda do bezpečných přístavů, nebo do rizikovějších aktiv. Zvýšený zájem o určité sektory nebo regiony může signalizovat změnu trendu, i když fundamenty ještě nejsou zcela jasné.
5. Zaměřte se na kvalitu a odolnost: V nestabilním prostředí se vyplatí investovat do společností s robustními bilancemi, stabilními peněžními toky a silnou konkurenční výhodou. Tyto firmy mají větší šanci přežít ekonomické otřesy a udržet si hodnotu pro akcionáře.

QMA Háček: Filtrování odolných firem v nejistých časech

Právě v takovýchto obdobích, kdy se tradiční poučky otřásají v základech, je klíčové mít nástroje, které vám pomohou identifikovat skutečně odolné a kvalitní společnosti. V QMA máme k dispozici pokročilé screenerové filtry, které vám umožní vyhledávat firmy s robustními finančními metrikami – například nízkým zadlužením, vysokou návratností kapitálu (ROIC) nebo stabilním růstem volného peněžního toku. Můžete si tak sestavit vlastní watchlist firem, které splňují vaše kritéria odolnosti a kvality, a to i v sektorech, které byste tradičně nepovažovali za „bezpečné“. Otevřít v QMA

Co si z toho vzít

1. Přijměte změnu: Finanční trhy se neustále vyvíjejí. To, co platilo včera, nemusí platit dnes. Buďte otevření novým informacím a revidujte své investiční teze, když se změní globální ekonomické a geopolitické prostředí.
2. Diverzifikujte a buďte flexibilní: Rozložte své investice napříč různými aktivy a regiony. Mějte připravené scénáře pro různé vývoje a buďte schopni rychle reagovat na nové události, aniž byste podléhali panice.
3. Hledejte kvalitu a odolnost: V nejistých časech se zaměřte na společnosti s pevnými fundamenty – silnou bilancí, stabilními zisky a konkurenční výhodou. Tyto firmy mají nejlepší předpoklady přečkat turbulence a dlouhodobě prosperovat.
4. Vzdělávejte se a analyzujte: Neustále se vzdělávejte v oblasti makroekonomie, geopolitiky a behaviorálních financí. Pochopte širší souvislosti, které ovlivňují trhy, a provádějte vlastní analýzy, abyste se nenechali strhnout krátkodobými titulky.

Zdroje a další čtení

Toto téma dnes sledovala řada finančních médií. Faktický základ a odkazy pro další čtení:

• Roklen24
• Google News · roklen24.cz
• Google News · kurzy.cz