Daňové přiznání z akcií a dividend: jak na to přes MOJE daně a DIS+

Je konec března, na stole hrnek vystydlé kávy a otevřené PDF od brokera se sloupečkem "Dividends – Gross/Withholding/Net" v angličtině. Přesně v tuhle chvíli si každý druhý český investor poprvé položí otázku, kterou měl řešit už v lednu: co z tohohle vlastně patří do daňového přiznání?

Není v tom nic ostudného. Formulář k dani z příjmů fyzických osob nebyl navržen pro člověka, který si loni koupil pár akcií přes zahraničního brokera. Byl navržen pro účetní, co dělá daně firmě s obratem devět cifer. Dobrá zpráva je, že postup se dá rozložit na kroky, které zvládne pochopit i někdo, kdo do života neviděl žádnou přílohu daňového přiznání.

Než půjdeme dál – tvrdé upozornění: tenhle článek je obecný edukační přehled principu, ne návod šitý na vaše konkrétní portfolio. Sazby, výjimky a formuláře se mění a záleží na desítkách detailů (typ brokera, země emitenta, forma účtu, vaše další příjmy). Konkrétní krok vždy ověřte s daňovým poradcem nebo přímo na Finanční správě.

Petrův rok na burze: čísla, která možná bude muset přiznat

Podívejme se na ilustrativní, smyšlený případ. Petr má běžný účet u zahraničního brokera a v roce 2024 se mu na účtu odehrálo tohle:

• Dividendy z amerických akcií: hrubě obdržel v přepočtu 20 000 Kč. Americký plátce mu rovnou strhl 15 % srážkové daně podle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (tedy 3 000 Kč), na účet mu přišlo čistých 17 000 Kč.
• Prodej akcií: koupil je za 50 000 Kč, po 18 měsících je prodal za 80 000 Kč. Zisk 30 000 Kč, doba držení kratší než 3 roky.

U dividend je situace jasná – zahraniční dividenda se srážkovou daní v ČR automaticky nevyřeší. Musí se uvést do přiznání jako příjem z kapitálového majetku a v Česku se zdaní jako součást základu daně; zaplacená americká srážková daň se pak započítává, aby Petr neplatil dvakrát.

U prodeje akcií rozhoduje takzvaný časový test (3 roky) a limit 100 000 Kč. Petrův úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za rok (nikoliv zisk, ale celková prodejní cena) je 80 000 Kč – tedy pod limitem 100 000 Kč. Pokud to byl jediný takový prodej v roce, celý příjem je za těchto podmínek osvobozen a do přiznání ho uvádět nemusí. Kdyby prodával za 120 000 Kč, osvobozen by nebyl vůbec – nejde o odečtení rozdílu, ale o překročení hranice jako celku.

Stačí přitom jedno zapomenuté číslo v jiné příloze a celý výpočet vypadá jinak. Proto je tenhle příklad jen ilustrace principu, ne šablona k přepisování.

Druhý příklad: když se limit 100 000 Kč nevejde

Zkusme variantu, kde se Petrovi rok povedl líp – anebo hůř, podle úhlu pohledu. Řekněme, že kromě prodeje za 80 000 Kč ještě ve stejném roce prodal jiný balík akcií za 45 000 Kč. Součet prodejních cen je 125 000 Kč. Limit 100 000 Kč je najednou překročený a celý příjem z prodeje cenných papírů (nikoli jen částka nad limitem) přestává být osvobozený.