Daně z prodeje akcií v ČR: §10, 3letý test a limit 100 000 Kč krok za krokem

Je 25. března, tebe honí termín přiznání a ty sedíš nad exportem z brokera, kde svítí 47 řádků prodejů za loňský rok. Jeden nákup Applu z roku 2020, tři z roku 2023, dva prodeje ETF, něco dropnutého v panice v říjnu. A teď z toho máš vytáhnout jedno číslo do formuláře. Zvedá se ti tlak? Vítej v klubu. Dobrá zpráva: pravidla jsou překvapivě logická, jen se o nich nikdo nebaví, dokud nemusí.

Kde v přiznání zisk z akcií vůbec je

Zisk z prodeje akcií drobného investora spadá v Česku pod ostatní příjmy podle §10 zákona o daních z příjmů. Není to "příjem ze zaměstnání" ani "z podnikání" — je to zkrátka zisk z prodeje majetku. Sazba daně z příjmů fyzických osob je 15 % (u velmi vysokých ročních základů se řádově přidává progresivní pásmo 23 %, ale to většina retailu neřeší).

Klíčový trik §10: nedaníš to, co ti přišlo na účet, ale rozdíl mezi prodejní cenou a nabývací cenou (plus prokazatelné náklady, typicky poplatky za nákup i prodej). Ztrátové obchody v rámci §10 lze započítat proti ziskovým ve stejném roce — takže když jeden titul vydělal a druhý prodělal, sčítá se to dohromady. Ztrátu si ale nepřenášíš do dalších let, na rozdíl od podnikatelů.

Dva únikové východy z daně: časový test a limit

A teď to nejlepší — Česko má dva mechanismy, díky kterým zisk z akcií vůbec nemusíš danit. Stačí splnit jeden z nich.

1) Tříletý časový test

Držel jsi akcii déle než 3 roky mezi nákupem a prodejem? Zisk je osvobozen od daně, bez ohledu na výši. Prodal jsi po třech letech a jednom dni s milionovým ziskem? Daň nula. Tohle je nejsilnější nástroj dlouhodobého investora a přesně důvod, proč se "nákup a držení" v českých podmínkách daňově vyplácí.

Pozor na jeden detail, který se v čase mění: u velkých objemů osvobozených příjmů se od roku 2025 objevila hranice (orientačně kolem 40 mil. Kč), nad kterou už osvobození automaticky neplatí. Běžného retailového investora se to netýká, ale zmínit se to musí — a přesně proto ověř s daňovým poradcem, pokud hraješ o velké částky.

2) Roční limit příjmů do 100 000 Kč

Druhý východ: pokud je tvůj celkový roční příjem z prodeje cenných papírů (ne zisk, ale hrubá suma prodejů!) do 100 000 Kč, je celý osvobozen. Tady pozor na past — limit se počítá z objemu prodejů, ne ze zisku.

Příklad té pasti: prodáš akcie za 95 000 Kč, které jsi koupil za 90 000 Kč. Zisk 5 000 Kč, objem prodeje 95 000 Kč → pod limitem → osvobozeno. Ale když prodáš za 120 000 Kč akcie koupené za 118 000 Kč, tvůj zisk je jen 2 000 Kč, ale objem 120 000 Kč překročil limit, takže osvobození nefunguje a musíš to celé řešit v §10.

FIFO: která akcie se vlastně prodala?

Když jsi jeden titul nakupoval postupně za různé ceny, vzniká otázka: kterou várku jsi prodal? V ČR se standardně používá FIFO — First In, First Out. Prodáváš nejdřív ty nejstarší kusy. To má dva praktické důsledky:

• Pro časový test se počítá stáří nejstarších kusů → čím dřív jsi nakoupil, tím dřív máš osvobozeno.
• Pro nabývací cenu se bere cena těch nejstarších kusů, které jdou z pozice ven.

Blok dat: jak to vychází na konkrétních číslech

Představ si portfolio jednoho titulu, nakupováno ve třech vlnách:

Nákup	Datum	Kusů	Cena/ks	Náklad
A	3/2021	10	2 000 Kč	20 000 Kč
B	6/2023	10	2 500 Kč	25 000 Kč
C	1/2024	10	3 000 Kč	30 000 Kč

V listopadu 2024 prodáš 15 kusů po 3 500 Kč = příjem 52 500 Kč.

Podle FIFO prodáváš nejdřív várku A (10 ks) a pak 5 ks z várky B:

• 10 ks z A (nákup 3/2021): drženo přes 3 roky → osvobozeno časovým testem. Zisk (35 000 − 20 000 = 15 000 Kč) se vůbec nedaní.
• 5 ks z B (nákup 6/2023): drženo ~1,5 roku → časový test nesplněn. Nabývací cena 5 × 2 500 = 12 500 Kč, příjem 5 × 3 500 = 17 500 Kč. Zdanitelný zisk = 5 000 Kč.

Z celkového příjmu 52 500 Kč tedy do §10 vstupuje jen ta část z várky B. Kdyby byl tvůj celkový roční objem prodejů pod 100 000 Kč, bylo by osvobozené i to — jenže limit se posuzuje za celý rok napříč všemi tituly, takže si musíš sečíst úplně všechno.

Orientační daň z těch 5 000 Kč zisku: 15 % → řádově 750 Kč. Vidíš, jak zásadní roli hraje FIFO a datum nákupu — kdybys prodal jen 10 kusů (jen várku A), platíš nulu.

Praktický checklist — co udělat ještě dnes

1. Stáhni si roční výpis obchodů od brokera (report za kalendářní rok, ne "od založení účtu").
2. Sečti hrubý objem všech prodejů cenných papírů za rok. Pod 100 000 Kč? Máš pravděpodobně vystaráno (ověř výjimky).
3. U každého prodeje označ nákupní datum nejstarších kusů (FIFO) a spočítej, zda je to přes 3 roky → osvobozeno.
4. U zbytku spočítej základ = příjem − nabývací cena − poplatky. Sečti zisky i ztráty dohromady.
5. Ulož si podklady (výpisy, potvrzení o nákupu) — finanční správa je při kontrole chce vidět, ne uvěřit na slovo.
6. Pochybnosti = daňový poradce. Tenhle článek je obecná edukace, ne přiznání za tebe.

V QMA

Problém většiny investorů není matematika daně — je to chaos v evidenci. Nevíš, kdy jsi co koupil, za kolik a jestli už ti "zraje" tříletý test. V QMA si vedeš obchodní deník, kde má každá pozice datum, cenu i poznámku — takže když přijde březen, nevytahuješ FIFO z paměti, ale koukáš na hotový přehled, který ti ukáže, které kusy jsou už za časovým testem a které ještě ne. QMA to eviduje průběžně za tebe, ať se u přiznání nepotíš. 👉 otevřít v QMA

Co si z toho vzít

• Zapiš si datum a cenu každého nákupu hned při obchodu — bez toho FIFO ani časový test spolehlivě nespočítáš.
• Hlídej dvě čísla: roční objem prodejů (limit 100 000 Kč) a stáří pozic (3letý test) — každé z nich tě umí od daně osvobodit.
• Sečti zisky i ztráty ve stejném roce, ať nedaníš víc, než musíš.
• U vyšších částek a nejasností to nezkoušej odhadem — ověř s daňovým poradcem. Tohle je rámcová edukace, ne individuální daňové poradenství.