Daně z dividend: proč vám z americké dividendy přišlo míň, než jste čekali

Sedíte u kávy, otevřete appku brokera a vidíte: „Dividend from Apple Inc.: $10.00". Radost. Jenže na účet vám přišlo jen $8.50. Kde je ten půldruhého dolaru? Nikdo vás neokradl — potkali jste se se srážkovou daní, tichým společníkem každého dividendového investora.

Tenhle moment zažije dříve nebo později každý český investor. Svět globálního investování je propojený jedním kliknutím v mobilu, ale daňové zákony pořád žijí v minulém století a drží se národních hranic. A teď ta lepší zpráva: pokud jste vyplnili jeden formulář, přišlo vám $8.50 místo $7.00. Ten rozdíl dělá právě papír jménem W-8BEN. Pojďme si to rozebrat tak, abyste přesně věděli, co se s vašimi penězi děje.

Kde peníze mizí: dvě daně, ne jedna

U zahraniční dividendy vstupují do hry dvě daňové jurisdikce:

1. Země zdroje (kde firma sídlí, např. USA) si strhne daň hned u výplaty — to je ta srážková daň.
2. Země vaší rezidence (ČR) chce také svůj díl, protože jako český daňový rezident daníte celosvětový příjem.

Aby vás stejný příjem nezdanil dvakrát naplno, existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a USA (a desítkami dalších zemí). Ta určuje maximální srážku ve zdroji a umožňuje zápočet zaplacené daně v Česku.

Česká sazba daně z příjmů z kapitálového majetku je 15 % (orientačně; u vysokých celkových příjmů může vstoupit vyšší pásmo, řádově 23 %). To je klíčové číslo, protože kolem něj se celý mechanismus zápočtu točí.

Příběh dvou investorů: s papírem a bez papíru

Představme si Petra a Pavla. Oba jsou Češi, oba drží akcie amerického ETF nebo firmy a oba dostanou hrubou dividendu $1 000 za rok.

Petr — Bez papíru (nevyplnil W-8BEN):

• USA mu strhnou defaultních 30 % → $300 pryč.
• Na účet dorazí $700.

Pavel — S papírem (vyplnil W-8BEN):

• Díky smlouvě ČR–USA je srážka jen 15 % → $150.
• Na účet dorazí $850.

Rozdíl je $150 ročně jen kvůli jednomu formuláři, který vyplníte za tři minuty. Na portfoliu, které generuje třeba $5 000 dividend ročně, je to orientačně $750 rozdílu — každý rok, opakovaně.

A teď to podstatné: český zápočet

Pavel odvedl v USA 15 %. Česká daň je také 15 %. Díky metodě prostého zápočtu si těch 15 % zaplacených v USA započte proti české dani — a v ideálním případě už v ČR nedoplácí nic navíc (u standardní 15% sazby a dividend krytých smlouvou). Příjem ale do přiznání uvést musí tak jako tak.

Petr zaplatil v USA 30 %. Jenže ČR mu uzná zápočet jen do výše smluvní sazby, tedy 15 %. Kdyby to neřešil správně, hrozí mu efektivní zátěž až kolem 45 % — 30 % v USA a dalších 15 % v ČR. Těch „přebytečných" 15 % z americké srážky je navíc v podstatě ztraceno — nevrátí se automaticky, musel by o ně žádat americkou daňovou správu, což je pro drobného investora prakticky nereálné.

Poučení v jedné větě: formulář W-8BEN vám nešetří jen hotovost hned, ale i nervy při zápočtu.