Když peníze tají pod rukama: Jak inflace mění pravidla hry na akciovém trhu a které sektory drží štít

Sedíte v oblíbené kavárně, usrkáváte espresso a na displeji telefonu sledujete, jak vaše akciové portfolio svítí zeleně. Radost vám ale během vteřiny zkazí pohled na účtenku – to samé espresso stojí o patnáct procent víc než před rokem a vy si uvědomíte, že nominální růst vašich investic je vlastně jen optická iluze. Skutečný nepřítel totiž nenosí masku, ale jmenuje se inflace a potichu ukrajuje z kupní síly každé koruny, kterou jste kdy vydělali.

Mnoho investorů žije v představě, že akcie jsou automatickou ochranou proti inflaci. Pravda je však mnohem plastičtější a často bolestivější. Inflace totiž nepůsobí na všechny firmy stejně – zatímco jedny dokáže poslat na kolena během několika kvartálů, jiné z ní odcházejí silnější a ziskovější.

Příběh z roku 1970: Když se i skvělé firmy staly pastí

Abychom pochopili, jak inflace deformuje trh, musíme se vrátit v čase. Představte si sedmdesátá léta v USA. Mezi lety 1973 a 1981 se průměrná meziroční inflace v USA pohybovala kolem 9 % a v roce 1980 vystřelila dokonce nad 13 %.

Investoři, kteří na začátku této dekády nakoupili tehdejší miláčky trhu – takzvané „Nifty Fifty“ (padesátka nejpopulárnějších, stabilních a rychle rostoucích firem jako McDonald's, Disney nebo Polaroid) –, zažili šok. Tyto firmy byly skvělé, jejich tržby rostly, ale jejich valuace byly postavené na předpokladu nízkých úrokových sazeb.

Když americká centrální banka (Fed) pod vedením Paula Volckera v boji s inflací vyhnala základní úrokovou sazbu až k historickému maximu kolem 20 % v roce 1981, matematická realita udeřila plnou silou. Hodnota budoucích zisků těchto firem, přepočítaná na dnešní peníze (diskontovaná vysokou úrokovou sazbou), dramaticky klesla. Akcie firem sice nominálně nezkrachovaly, ale reálně (po očištění o inflaci) trvalo investorům téměř patnáct let, než se dostali zpět na nulu. Tento historický moment ukázal, že samotný růst firmy nestačí, pokud je její valuace odtržená od makroekonomické reality.

Matematika inflace: Proč vysoké sazby drtí růstové akcie

Proč vlastně inflace a s ní spojené vysoké úrokové sazby tak zásadně mění ocenění akcií? Klíč leží v konceptu časové hodnoty peněz.

Když analytici oceňují firmu, snaží se spočítat hodnotu všech budoucích peněžních toků (free cash flow), které firma vygeneruje, a převést je na dnešní hodnotu pomocí diskontní sazby. Tato diskontní sazba se odvíjí od bezrizikové úrokové sazby (zpravidla výnosu státních dluhopisů).

Zde je jednoduché srovnání, jak se mění matematika pro růstovou firmu (která slibuje obří zisky až za 10 let) a hodnotovou firmu (která generuje stabilní hotovost už dnes):

* Při 2% inflaci a nízkých sazbách (např. diskont 3 %): Slibovaný zisk 100 USD, který firma vygeneruje za 10 let, má pro investora dnes hodnotu přibližně 74 USD.
* Při vysoké inflaci a vysokých sazbách (např. diskont 8 %): Ten samý slibovaný zisk 100 USD za 10 let má dnes hodnotu pouhých 46 USD.