Momentum: proč to, co roste, má tendenci ještě chvíli růst (a jak to změřit)

Sedíš u obrazovky, koukáš na akcii, která za posledních 12 měsíců přidala 40 %, a v hlavě máš dvě věty současně. První: „Tohle už mi ujelo, teď je pozdě." Druhá: „Ale co když poroste dál?" A přesně v tomhle rozporu žije jeden z nejlépe zdokumentovaných jevů celé finanční historie — momentum.

Paradox je v tom, že tvoje intuice („co vyletělo, musí spadnout") jde přímo proti tomu, co ukazují data za posledních skoro sto let. A jestli na tom vyděláš nebo prohraješ, závisí často na tom, jestli rozumíš rozdílu mezi tím, co cítíš, a tím, co měříš.

Příběh o dvou investorech

Představ si dva lidi u obrazovky. Adam hledá „hodnotu". Vidí akcii, která za rok spadla ze 100 na 50 → říká si, že je ve slevě 50 % a níž už jít nemůže. David se dívá na jinou akcii, která za stejné období vyrostla ze 100 na 150 → a přesto nakupuje. Adam se drží intuice, David jde proti ní.

O šest měsíců později: Adamova „levná" akcie klesla na 35 (firma prochází strukturální krizí, kterou trh správně nacenil). Davidova „drahá" se obchoduje za 190 (firma jede na silném trendu a překonává očekávání). Není to zákon a neplatí to vždy — ale statisticky se to děje častěji, než by nám selský rozum dovolil věřit.

Co momentum vlastně je

Momentum je jednoduchá pozorovaná tendence: aktiva, která si v nedávné minulosti vedla nadprůměrně, mají statisticky vyšší šanci vést si nadprůměrně i v následujícím období. A naopak — poražení mají sklon ještě chvíli zaostávat. Není to jistota, je to pravděpodobnostní náklon.

Zní to skoro moc jednoduše na to, aby to fungovalo. A přesně proto to bylo tak dlouho ignorováno — příčí se to selskému rozumu i klasické teorii, podle které minulá cena nemá říkat nic o té budoucí.

Proč momentum vůbec funguje (psychologie za čísly)

Za jevem nestojí magie, ale předvídatelné lidské chování:

• Nedostatečná reakce (underreaction): analytici a investoři reagují na nové informace pomalu. Po skvělých výsledcích trvá týdny až měsíce, než všichni upraví své modely — a cena se tak posouvá postupně, ne skokem.
• Efekt stáda (herding): jakmile se trend potvrdí, začnou naskakovat další — institucionální fondy i retail — a tlačí cenu dál stejným směrem.
• Kotvení (anchoring): investoři se psychicky upnou na starou cenu („vždyť to stálo 100!") a odmítají uvěřit, že firma může mít reálně vyšší hodnotu.

Tyhle tři síly dohromady vysvětlují, proč informace nevtékají do cen naráz, ale prosakují — a proč trend má tendenci mít setrvačnost.

Co říkají data

Klasická akademická studie z 90. let (Jegadeesh a Titman) rozdělila americké akcie podle výnosu za posledních 3 až 12 měsíců do skupin. Portfolio „vítězů" pak dlouhodobě překonávalo portfolio „poražených" — orientačně řádově o jednotky procent ročně, konzistentně napříč dekádami.

Pár čísel pro představu (vše řádově, historicky):

• Momentum jako faktor byl testován na datech od 20. let 20. století a fungoval na akciích, komoditách, měnách i dluhopisech.
• Efekt je nejsilnější v okně 6 až 12 měsíců — kratší okna jsou zašuměná, delší už se překlápějí do opaku.
• Reverzní efekt: na horizontu velmi krátkém (dny/týdny) a velmi dlouhém (3–5 let) často funguje opak — návrat k průměru.

Klíčové upozornění: žádné z těchto čísel není slib. Momentum má i temnou stránku — takzvané „momentum crashes". Když se trh po propadu prudce otočí, portfolio poražených vyletí nahoru a momentum strategie utrpí jednu z nejhorších ztrát vůbec. Po dně krize v roce 2009 šlo o jeden z historicky nejbrutálnějších měsíců pro tento faktor.

Jak se momentum konkrétně měří

Tady začíná zábava, protože „momentum" není jedno číslo — je to celá rodina metrik. Ukažme si tři nejběžnější přístupy.

1. Prostý cenový výnos za období

Nejjednodušší varianta: vezmi cenu dnes a cenu před X měsíci.

Momentum = (Cena_dnes / Cena_před_12M) - 1

Příklad: akcie stála před rokem 100, dnes stojí 135 → momentum = +35 %. Rychlé, ale hrubé.

2. Momentum „12 minus 1"

Profesionálové obvykle vynechávají poslední měsíc. Proč? Protože na horizontu jednoho měsíce vládne krátkodobý reverzní efekt — poslední skok často „zašumí" signál. Měří se tedy výnos za měsíce 12 až 2 (rok bez posledního měsíce). Malá úprava, která historicky signál výrazně čistí.

3. Rizikově upravené momentum

Surový výnos +35 % vypadá skvěle, ale co když ta akcie skákala o 8 % denně? Proto se výnos často dělí volatilitou:

Skóre = Výnos za období / Volatilita za období

Tím dostaneš něco jako „momentum na jednotku rizika". Dvě akcie s +30 % nejsou stejné, když jedna dojela klidně a druhá jako horská dráha.

Relativní vs. absolutní momentum

• Relativní (cross-sectional): porovnáváš akcie mezi sebou — kdo je v top 20 % (kvintilu) žebříčku.
• Absolutní (time-series / „trend"): ptáš se, jestli je aktivum nad svým vlastním klouzavým průměrem (např. 200denním). Buď je trend nahoru, nebo ne.

Oba přístupy jsou legitimní a často se kombinují.

Praktický rámec: jak si momentum spočítat sám

Nepotřebuješ superpočítač. Stačí tabulka a disciplína. Zkus si tenhle mini-postup na 5 akcií, které sleduješ:

1. Stáhni ceny ke dnešnímu dni a přesně před 12 a před 1 měsícem.
2. Spočítej „12 minus 1": výnos od data před 12M do data před 1M (poslední měsíc vynech).
3. Seřaď je od nejvyššího k nejnižšímu — vznikne ti tvůj vlastní momentum žebříček.
4. Přidej kontrolu rizika: u top jmen se podívej, jestli růst nebyl jen jeden divoký skok na jedné zprávě (to není trend, to je náhoda).
5. Zkontroluj fundament: čisté cenové momentum může být zrádné, pokud roste jen prázdná bublina. Podpírají ho i rostoucí tržby a stabilní marže?
6. Definuj pravidlo přerušení předem: co uděláš, když akcie propadne pod svůj 200denní průměr? Rozhodni to teď, ne v panice.

Behaviorální past, na kterou narazíš: momentum tě nutí kupovat věci, které už zdražily — a to psychicky bolí. „Vždyť už je to drahé!" Přesně tenhle diskomfort je důvod, proč faktor pořád funguje — většina lidí ho prostě neustojí.

Kde má momentum limity

Aby to nebyla jen chvála:

• Vyšší obrat. Žebříček se mění, takže momentum strategie často víc obchodují → vyšší náklady a daňové dopady.
• Náchylnost k obratům trhu. Zmíněné „momentum crashes" přicházejí náhle a bolestivě.
• Přeplněnost. Když stejný signál sleduje příliš mnoho hráčů, jeho síla může slábnout.

Momentum tedy není svatý grál — je to jeden z několika faktorů (vedle hodnoty, kvality, velikosti), které dávají největší smysl v kombinaci.

V QMA

Ruční počítání „12 minus 1" pro pět akcií zvládneš. Pro pět set už ne. V QMA najdeš momentum promítnuté do skóre a screeneru — místo abys stahoval ceny do Excelu, vidíš relativní sílu jednotlivých titulů seřazenou a doplněnou o další faktory, takže hned poznáš, jestli je vysoké momentum podepřené i kvalitou, nebo je to jen osamělý raketový skok. QMA ten žebříček filtruje za tebe a ukazuje ho v kontextu — ne jako izolované číslo.

Co si z toho vzít

• Momentum je pozorovaná statistická tendence, ne jistota — funguje v pravděpodobnostech na horizontu řádově 6–12 měsíců a má svou temnou stránku v podobě náhlých obratů.
• Nauč se ho měřit správně: použij okno „12 minus 1" místo surového ročního výnosu a zvaž rizikovou úpravu dělením volatilitou.
• Udělej si dnes vlastní mini-žebříček z 5 sledovaných akcií podle postupu výše — pochopíš momentum líp z jedné tabulky než z deseti článků.
• Pravidla si nastav předem, protože momentum bez disciplíny je jen honba za tím, co už vyletělo.

otevřít v QMA