P/S a P/B: když vám P/E lže do očí (a jiný násobek řekne pravdu)

Sedíte nad screenerem, v hrnku stydne káva a projíždíte tři technologické firmy. U dvou z nich svítí v kolonce P/E buď pomlčka, nebo šílené číslo typu 480. První reakce: „tohle je předražený nesmysl, další." A přesně v tu chvíli jste možná právě vyhodili z výběru firmu, která rostla o desítky procent ročně — jen proto, že jste se dívali na ukazatel, který na ni vůbec nesedí.

P/E (cena k zisku) je král mezi násobky. Ale král vládne jen tam, kde firma stabilně vydělává. Jakmile je zisk záporný, jednorázově pokřivený nebo teprve na cestě, P/E přestává říkat cokoli užitečného — a začíná lhát. Naštěstí má dva neprávem opomíjené sourozence: P/S a P/B.

Proč P/E občas zkolabuje

P/E = cena akcie ÷ zisk na akcii. Problém je ve jmenovateli. Zisk je totiž nejsnáze „ohnutelná" položka v celém výkazu.

Představte si tři situace, kdy vám P/E nepomůže:

1) Záporný zisk. Firma vykáže ztrátu −2 Kč na akcii. P/E vyjde záporné. Co znamená „P/E −15"? Nic. Matematicky je to nesmysl, který screener buď skryje, nebo vám ukáže pomlčku. Přitom firma může mít tržby 40 mld. Kč a růst o 35 % ročně.

2) Jednorázové položky. Firma normálně vydělá 5 mld. Kč ročně. Letos ale prodala budovu se ziskem 4 mld. Kč a zaúčtovala pokutu −1 mld. Kč. Účetní zisk najednou 8 mld. Kč — P/E vypadá o 40 % levněji, než firma reálně je. Příští rok se to „opraví" a vy nechápete, proč násobek vyskočil.

3) Cyklické dno a vrchol. U těžebních nebo automobilových firem je zisk na dně cyklu mizivý (P/E vyletí do stovek) a na vrcholu obrovský (P/E vypadá směšně nízké). Paradoxně nízké P/E u cyklické firmy často znamená blížící se pokles, ne příležitost.

Ve všech třech případech potřebujete jiný klíč.

Příběh dvou stánků s kávou

Představte si dva kávové stánky na rušném náměstí.

Stánek A (tradiční kavárna): funguje deset let, má stálé zákazníky a každý měsíc vygeneruje čistý zisk 50 000 Kč. Tady dává P/E dokonalý smysl — kupujete stabilní proud hotovosti.

Stánek B (startup s kávovým předplatným): funguje první rok. Tržby má obrovské díky předplatnému pro tisíce lidí, jenže veškeré peníze okamžitě reinvestuje — nové kávovary, mobilní aplikace, reklama. Na konci roku je účetně ve ztrátě 100 000 Kč.

Pokud se u Stánku B díváte jen na P/E, vidíte zápornou hodnotu a řeknete „neinvestovatelné". Ale je to pravda? Ne. Stánek B buduje infrastrukturu a klientskou základnu. A jeho reálnou velikost popisují tržby, ne dočasně záporný zisk. Přesně tady saháte po P/S.

P/S: násobek pro firmy, které (ještě) nevydělávají

P/S = tržní kapitalizace ÷ roční tržby. Neboli: kolik platíte za každou korunu ročního obratu.

Analogie: kupujete pekárnu. Neptáte se jen, kolik letos vydělala (mohla mít drahou rekonstrukci pece), ale hlavně — kolik toho vůbec prodá. Tržby jsou nejtěžší číslo, které lze zmanipulovat. Buď zákazníci přišli a zaplatili, nebo ne.

Proč je P/S užitečné:

• Funguje i při ztrátě. Tržby jsou vždy kladné, takže P/S dá číslo tam, kde P/E vrátí pomlčku.
• Odhaluje růstový příběh. U firmy, která reinvestuje veškerý zisk zpět do růstu, je nízký nebo záporný zisk záměr, ne slabost.

Konkrétní příklad. Dvě softwarové firmy:

	Firma A	Firma B
Tržby	10 mld. Kč	10 mld. Kč
Tržní kapitalizace	40 mld. Kč	120 mld. Kč
P/S	4	12
Zisk	ztráta	ztráta

P/E vám u obou řekne „pomlčka". P/S vám ale okamžitě prozradí, že za Firmu B platíte 3× víc za stejnou korunu tržeb. Buď trh čeká u B mnohem rychlejší růst, nebo je jen dražší. Aspoň víte, na co se ptát.

Kdy P/S klame: ignoruje ziskovost a zadlužení. Firma s P/S 1 a marží 3 % může být dráž než firma s P/S 3 a marží 30 %. A co když na každou utrženou korunu spotřebuje 1,20 Kč nákladů a pálí hotovost směrem k bankrotu? Nízké P/S vás nezachrání. Tržby bez marže jsou jen otáčení peněz — proto P/S vždy čtěte spolu s hrubou nebo provozní marží.

P/B: násobek pro banky, pojišťovny a REIT

P/B = cena akcie ÷ účetní hodnota na akcii (vlastní kapitál na akcii). Kolik platíte za jednu korunu čistého jmění firmy.

Analogie: představte si peněženku, ve které je přesně 100 Kč v hotovosti. Majitel vám ji nabízí za 80 Kč. Koupili byste ji? Samozřejmě — kupujete korunu za 80 haléřů. To je P/B 0,8.

Proč zrovna banky a pojišťovny? Protože jejich „tovární hala" je rozvaha samotná — úvěry, cenné papíry, rezervy. Aktiva jsou tam přeceňovaná blízko tržní hodnotě, takže účetní hodnota má reálný smysl. U softwarové firmy je účetní hodnota skoro k ničemu (její hodnota je v hlavách lidí a značce, ne v rozvaze), ale u banky je to páteř ocenění.

Konkrétní příklad. Banka s vlastním kapitálem 200 Kč na akcii:

• Cena akcie 180 Kč → P/B 0,9 → trh oceňuje banku POD účetní hodnotu. Buď je levná, nebo trh čeká odpisy špatných úvěrů.
• Cena akcie 300 Kč → P/B 1,5 → trh je ochoten platit prémii, typicky u banky s vysokou návratností kapitálu (ROE).

Klíčové spojení: P/B čtěte VŽDY s ROE. Banka s ROE 15 % si prémiový P/B zaslouží; banka s ROE 5 % a P/B 1,5 je podezřele drahá. Vysoké ROE + nízké P/B = zajímavá kombinace, kterou stojí za to prozkoumat.

Kdy P/B klame: u firem bez fyzických aktiv (technologie, poradenství) je účetní hodnota podhodnocená, takže P/B vyjde opticky vysoké — a nic to neznamená. A pozor na „goodwill" a zastaralá aktiva: staré, prakticky neprodejné budovy vedené v účetnictví za miliony mohou účetní hodnotu nafouknout a nízké P/B je pak jen pastí na naivní investory.

Data na okraj: co který sektor snese

Orientačně (dlouhodobé zvyklosti, ne pravidlo):

• Banky se historicky pohybují řádově kolem P/B 0,8–1,5.
• Zralé technologické firmy běžně nesou P/S vyšší než průmysl — tržby s vysokou marží a růstem trh oceňuje dráž.
• Maloobchod s potravinami běží na tenkých maržích, takže standardem je P/S řádově pod 1 — tam by P/S 3 znamenalo extrémní předražení.
• REIT se často porovnávají přes P/B a specifické metriky (FFO), protože účetní zisk zkresluje odpisy nemovitostí, které reálně neztrácejí hodnotu.

Poučení: násobek nemá univerzální „správnou" hodnotu. Vždy ho srovnávejte v rámci stejného sektoru, ne napříč. Srovnávat P/S softwarové firmy s P/S automobilky je jako srovnávat jablka s traktory.

Praktický rámec: který násobek na kterou firmu

Jednoduchý rozhodovací postup, který použijete ještě dnes:

1. Vydělává firma stabilně a předvídatelně? → P/E dává smysl (ale zkontrolujte jednorázové položky — porovnejte letošní zisk s průměrem 3–5 let).
2. Je firma ztrátová nebo prudce rostoucí? → přejděte na P/S a přidejte marži.
3. Je to banka, pojišťovna nebo firma bohatá na aktiva? → P/B v kombinaci s ROE.
4. Je firma cyklická? → nevěřte jedinému roku, dívejte se na normalizovaný zisk přes celý cyklus.
5. Vždy kombinujte minimálně dva násobky. Jeden ukazatel = jeden úhel pohledu. Tři úhly = teprve obrázek.

Mini-cvičení: vezměte jednu firmu ze svého sledování a napište si vedle sebe P/E, P/S i P/B. Pak si k tomu dopište marži a ROE. Uvidíte, že u některých firem tři čtvrtiny těch čísel nedávají smysl — a to je přesně ta informace, kterou hledáte.

V QMA: místo ručního přepisování z výkazů máte P/E, P/S i P/B pohromadě v jednom řádku screeneru, včetně marží a ROE. Můžete si vyfiltrovat třeba jen banky s nízkým P/B a zároveň vysokým ROE — a technologické firmy naopak podle P/S a růstu tržeb. Screener tak automaticky ukazuje ten násobek, který na daný typ firmy sedí, místo aby vás nechal koukat na zavádějící P/E.

Co si z toho vzít

• P/E použijte jen tam, kde firma stabilně a předvídatelně vydělává. U ztrát, jednorázových položek a cyklického dna